Je vedro, pojďme k vodě! Ale kam? Je to správná otázka, protože ne všechna místa jsou pro koupání stejně vhodná.  Nechceme vás od vodních hrátek odradit, ale vždy je dobré zeptat se svojí kůže, co jí vyhovuje a co jí naopak vadí.  

Bazénů, koupališť a aquaparků se mnoho lidí bojí. Tolerance chlorované vody je individuální, někomu vadí, jinému neublíží.  Pro citlivou pokožku nebo při různých kožních onemocněních může chlor představovat riziko. Může, ale nemusí.

Přírodní nebo umělé?

Pokud po pobytu ve vodě s chlorem kůže rudne a pálí, určitě se mu příště vyhněte. Chlórem ošetřená voda totiž může projevy nemoci zesílit. Snižuje přirozenou hydrataci kůže a značně tak vysušuje a dráždí. V koncentraci, používané k dezinfekci vody bazénech, sám chlor většinou žádné potíže reakce nevyvolává. Problémy způsobují vlastně chloraminy, které vznikají reakcí chloru s organickými nečistotami, obsahujícími dusík. Těm se však při pobytu mnoha lidí ve vodě vyhnout nelze. A právě tyto sloučeniny mohou kůži výrazně škodit.
Riziko se sníží, pokud se před koupáním natřeme zvlhčujícím pleťovým mlékem. Chlor totiž značně dehydratuje. Pomáhá také osušit se až po sprše, ale ručník jen přikládat, kůži netřít!

Možná vám připadá, že přírodní zdroje jsou bezpečnější. To platí (většinou) pro koupání v moři, ale už ne pro tuzemské vodní plochy. Ty mohou být dokonce pro zdraví rizikovější než umělé bazény.

Test: řasy či sinice?

Pozor je třeba dávat zejména na sinice. Někdy bývá problém rozlišit, jedná-li se o vcelku neškodné řasy nebo o škodlivé sinice. Ty mohou kůži silně podráždit, což často vede ke zhoršení kožních onemocnění, zejména lupénky. Sinice rovněž způsobují zarudlé oči, rýmu a dokonce celkovou otravu z toxinů, které produkují.

Základní orientaci získáme tak, že vstupujeme do vody opatrně, aby se nezvířily usazeniny ze dna. Přitom pozorujeme, zda ve vodě okolo nohou nevznášejí drobné zelené částečky. Pokud ano, jedná se pravděpodobně o sinice.

Přesnější představu nám poskytne jednoduchý test: průhlednou plastovou láhev naplníme vodou a necháme aspoň 20 minut na světle odstát. Pokud se u hladiny vytvoří zelený kroužek, složený ze zelených organismů ve tvaru sekaného jehličí nebo zelené krupice a voda přitom zůstane čirá, jsou to skutečně nejspíš právě sinice. Jestliže voda zůstane zakalená rovnoměrně nebo se začne tvořit větší zákal u dna, půjde pravděpodobně o řasy.

Od kachen pryč

Tam, kde je zvýšený výskyt vodních plžů a vodních ptáků (především  kachen a labutí) se můžeme setkat s tzv. cerkáriovou dermatitidou. Projevuje se úporným svěděním a zarudnutím – zánětlivými projevy.

Ale i průzračná voda může být zdrojem nebezpečí, například infekčních onemocnění z případného mikrobiologického znečištění, pokud tam ústí třeba odpadní vody nebo se v ní koupe nemocný člověk.

Kvalitu vody a její vhodnost ke koupání naleznete na adrese http://www.koupacivody.cz/ nebo na stránkách ministerstva zdravotnictví. V řekách po republice se jakost vody nehlídá. Nicméně po celé Evropě se koná vždy druhou neděli v červenci poněkud netradiční svátek – den koupání v řekách, který oslavuje zlepšující se čistotu vody na našem kontinentu.