Kam nechodí slunce, chodí lékař, tvrdí jedno starodávné rčení. Jenže to může být právě naopak. Škodlivé účinky slunečního záření vás mohou dostihnout docela rychle, a to i když se zrovna neopalujete přímo někde na pláži či u rybníka. I běžné vystavení kůže paprskům může vyvolat dalekosáhlé problémy. Pigmentové skvrny, rychle vznikající vrásky, výrůstky jsou ještě tím menším zlem. Sluneční záření však poškozuje kůži i hluboko uvnitř, což okem vidět není, ale může vést až ke zhoubným nádorům. 

Kůže má totiž svoji paměť, a negativní vlivy se v ní sčítají – možná dokonce násobí. Tím spíš, že s postupujícím věkem slábnou mechanismy její ochranné bariéry i celková tělesná imunita. Varovné jsou v této souvislosti výsledky průzkumů, že téměř 40 procent žen, a skoro 70 procent mužů před slunečními paprsky vůbec nechrání. Přitom s některým druhem rakoviny kůže se za život setká téměř každý třetí člověk. 

Přes mraky i přes sklo

Chránit bychom se proto měli na všech odhalených částech (obličej, dekolt, ramena i ruce) i při každodenních činnostech, jako je chůze po venku. Dvojnásob to platí při turistice, zejména v horách, práci okolo domu či při zahrádkaření, o opalování vůbec nemluvě! Dermatologové vypozorovali, že nejvíc zhoubných kožních nádorů se vyskytuje u lidí, kteří celoživotně pracovali pod širým nebem. Slunce totiž září, i když je pod mrakem, a právě přes mraky a dokonce i přes sklo proniká dlouhovlnné UVA záření, způsobující často nevratné poškození pokožky.  

Sluneční záření se skládá z infračervených paprsků – to je to, co tak pěkně hřeje, a z ultrafialových paprsků (UV). Ty se pak dále dělí na UVA, UVB a UVC záření. Toho posledního se není třeba bát, protože ho automaticky pohlcuje zemská atmosféra. UVB záření vyvolává zčervenání – známé spálení – a bohužel rovněž rakovinu kůže. 

Slunce dnes září jinak

Velkou vinu za nárůst počtu výskytu melanomů – nejagresivnějších kožních nádorů a jedněch z nejagresívnějších nádorů vůbec –  odborníci přičítají vysokému množství  UV záření, kterého se na zemský povrch ve střední Evropě dostává asi o 20-30 % více, než tomu bylo před 40 lety. V ČR se jeho počty každých deset let zdvojnásobují. Je tedy nutné chránit tělo před tímto zářením i při běžném pobíhání venku a ne jen při opalování.

Pamatujte:

• jedno až dvě spálení na slunci zvyšuje riziko vzniku melanomu u žen 1,5x

• u mužů 2,8x

• tři a více spálení na slunci během života zvyšují riziko vzniku u žen 2,3x 

• u mužů 7,6x

Chraňte se před UVA i UVB zářením 

Štítem proti škodlivému záření slunce jsou ochranné krémy. Měl by se stát každodenní nezbytností v podobě přípravků se SPF faktorem. Zkratka znamená Sun Protection Factor, a číslo ukazuje, o kolik déle se po jeho použití můžeme paprskům vystavit, než začneme rudnout. Čím je vyšší, tím samozřejmě lépe. Například pokud při prvním pobytu na slunci začnete červenat po dvaceti minutách, tak krém s faktorem 30 vás ochrání na 600 minut, ovšem pokud se zpotíte či vykoupete a otřete ručníkem, pak je třeba ochrannou vrstvu obnovit. „Třicítka“ je na odhalené tělo minimum, ale středně světlá pleť Středoevropana vždy na obličej potřebuje krém se SPF 50.    

Ale pozor, hodnota SPF znamená pouze ochranu před UVB zářením. Proto než si nějaký ochranný přípravek koupíte, ujistěte se, že chrání i před UVA zářením. 

Tuto kvalitu označují zkratky IPD (immediate pigment darkening) a PPD (persistant pigment darkening). V prvním případě vyjadřuje schopnost kůže pigmentovat za 60 sekund po ozáření, v tom druhém o pigmentaci kůže s odstupem 2 až 4 hodin. Dosud však neexistuje jednotná stupnice, a tak nezbývá, než jen zkontrolovat, zda přípravek tuto vlastnost vůbec má. Stejně jako u SPF platí, že čím vyšší je PPD a IPD, tím silnější a delší je ochrana před škodlivým působením. K ověřeným a dermatologicky testovaným přípravkům patří fotoprotekce od La Roche-Posay, expertní značky, která je partnerem dermatologů pro svou kvalitu, jenž je výsledkem více než 25 let pokročilého klinického výzkumu opalovacích přípravků a pokožky s citlivostí na slunce.

Začněte hned

Víte, že „opalovací krém“ je vlastně špatný název? Správně se tomuto typu produktů říká výrobky ochrany před slunečním zářením, a nemusí být určeny pouze pro přímé slunění. Dnes už je normou, že potřebné faktory obsahují i běžné denní krémy a dokonce make-upy či pudry. 

Ty sice obsahují určitou ochranu pleti před sluncem, ale nedokáží plně nahradit samotný krém proti slunci. Pozitivní však je, že vytvoří další bariéru, a chrání také před možnou pigmentací. Vámi zvolený přípravek by měl nabízet vyváženou širokospektrální UVA-UVB ochranu a ochranu před dlouhovlnným UVA zářením. Na trhu jich je nespočet druhů a značek, některé se dokonce vyznačují dalšími benefity pro vaši pleť. K dostání jsou ve formě olejů, mlék, gelů či sprejů. Chce to jediné – naučit se je používat v každodenním životě a začít s tím hned.  

Foto: Rampal Singh for Unsplash